Autor: Mgr. Hana Štěpánková
Před přímým kontaktem s Evropou obývali dnešní jihovýchodní Nigérii skupiny lidí, které měly pouze vesnické nebo lokální vědomí. V roce 1967 však představitelé této oblasti vyhlásili nezávislý stát Biafra a chtěli se odtrhnout od Nigérie, což svědčí o silném kolektivním vědomí. Nositelé tohoto vědomí sami sebe označují za Igby a jejich kolektivita má znaky národa. Ve svém článku se věnuji igboskému národnímu vědomí. V teoretickém úvodu umisťuji národ do sféry idejí. Historiografická část práce se soustředí na vytváření igboského národa. Druhá, sémiologická část práce vychází z výzkumu, který jsem uskutečnila mezi Igby v Praze. Zaměřuje se na to, jak je národní vědomí inter-subjektivně udržováno. K vysvětlení je použit koncept národních symbolů, které lze chápat jako narace živící představu kontinuity, posilující hranice a ujišťující o vnitřní stejnorodosti odlišitelné od vnější jinakosti.
Autor: Ing. Pavel Šmíra Ph.D., MBA
Předmětem studie je teoretická analýza obyčejů, rituálů a léčitelství v prostředí valašských pastevců. Zvláštní pozornost je věnována šamanismu mezi valašskými pastevci ovcí v horských oblastech. Studie upozorňuje na léčitelství a postavu pastevce, který prostřednictvím různých léčebných aktivit, kouzelnictví a bylin dokázal vyléčit nemocné zvíře nebo i člověka. Cílem této studie je představit jednu z tradičních forem šamanismu v oblasti Valašska, zároveň však objasnit složitý systém obyčejů pastevců, které tvořily součást seznního přesunu stád s pastevci z nížinných pastvin do horských oblastí (vertikální transhumance).
Autor: Mgr. Pavla Andršová
Předmětem této studie je analýza vztahu kolektivní identity Basků žijících v současné době v Baskicku – ve smyslu transhraničního regionu – a jejich teritoria, respektive tamního, v evropském kontextu ojedinělého, jazyka. Text bude zaměřen na roli představy o baskické domovině a jejím vlivu na konstrukci baskické kolektivní identity. Stejná pozornost bude věnována baskickému jazyku jakožto kulturnímu specifiku, na jehož základě se identita Basků vytváří a upevňuje. V širším geopolitickém kontextu budou podrobně představeny oba tyto atributy velmi výrazně ovlivňující představy Basků o sobě samých.
Autor: PhDr. Ondřej Cerha
Předmětem studie je interkulturní trénink. Studie začíná představením základních interkulturních kompetencí osobnosti rozvíjených v tréninkových programech. Právě pochopení a konceptualizace trénovaných oblastí dává interkulturnímu tréninku status svébytné aplikované disciplíny. V druhé části textu autor uvádí stručný popis vývoje a etablování interkulturních tréninků od poloviny minulého století do současnosti. V poslední částí přehledové studie se zabývá obsahem tréninků (kulturně všeobecné vs. kulturně specifické) a doplňuje je popisem základních tréninkových metod. Cílem této literárně přehledové studie je podpořit povědomí o interkulturním tréninku u zainteresované odborné veřejnosti. Autor se dlouhodobě věnuje přípravě a lektorování interkulturního tréninku na akademické půdě.
Autor: Mgr. Tereza Kuldova, Ph.D.
The dominant trend within Indian ‘haute couture’ has been, especially following the financial crisis of 2008, something I have labeled ‘royal chic’, a trend that re-imagines contemporary India through the symbols of its past greatness, which is then projected onto the imaginary canvas of India’s future. The key feature of the trend is an aesthetic reworking of aristocratic styles from bygone eras, from the Rajputs to the Mughal Empire and beyond, something that enables the contemporary business elite to reimagine itself as a neo-aristocratic class within the purported Indian democracy. Trends like this has been analyzed within fashion studies predominantly as a form of ‘self-Orientalization’. This article argues that in order to make sense of such aesthetic trends and the way they relate to contemporary material and ideological structures, we have to abandon such unproductive notions.
Autor: doc. Václav Soukup, CSc., Mgr. Andrea Manová
Předmětem studie je teoretická analýza a interpretace zdrojů a důsledků krize osobní a kulturní identity v kontextu evropské migrační krize. Zvláštní pozornost je věnována vlivu exogenní kulturní změny a s nimi spjatým procesům akulturace, které představují významný faktor proměn identity jak přistěhovalců, tak hostitelské majoritní kultury. Studie upozorňuje na problémy, s nimiž se cizinci potýkají v průběhu své adaptace na nové sociokulturní prostředí, i na nepřipravenost přijímajících států z hlediska národnostní a migrační politiky, která je vůči přistěhovalcům uplatňována. Cílem této studie je hlubší zamyšlení nad probíhajícími migračními procesy prostřednictvím gnoseologických kategorií kultura, kulturní změna a transmigrace.
Autor: PhDr. Michaela Vaculíková, Ph.D.
Studie zabývá se tématem výsostně aktuálním. Evropa poznamenána současnými migračními toky zapomíná, tepána politickými proklamacemi a mělkým žurnalismem masmédií, na svůj intelektuální fundament, o nějž se lze v dané situaci se vší vážností a zodpovědností opřít. Husserlova theoria a rozumějící nahlédnutí jeví se promyšlenou akcentací faktu, že Evropa je pouhým geopolitickým konstruktem, jenž vždy vyžadoval určitého přesahu k Jiným. Lévinasova a Derridova tematizace Jiného a Druhého je už přímým návodem, kterak překročit horizont vlastního Domova a přijmout Druhého v jeho radikální Jinakosti. Koncept čisté a podmíněné pohostinnosti je již jen produktivním napětím v tomto postoji. Deleuze vstupuje do této tradice akcentace Jiného svým osobitým konceptem tváře a tvářnosti, jež jeví se dokonalým mechanismem evropské technologie stlačování Jiného do kategorie stejného. Závěr studie pak náleží ctnostem a péči. Postmoderní etika vybízí v situaci setkání s Jiným k individuálním postojům emocionální náklonnosti, k umění naslouchat či k otevřenosti vůči osobním zvláštnostem.
Tvorba webu TripOn Digital | Mobilní aplikace PepiApp | LED panely DigiDay
článek ke stažení