Autor: doc. RNDr. Václav Vančata, CSc.
Nové a přesnější datování svrchně paleolitických lokalit mění náš názor na vývoj lidských populací v tomto období. Nové metody datování umožňují přesnější rekonstrukci evoluce svrchně paleolitických populací anatomicky moderního člověka. Celý proces byl ve skutečnosti podstatně delší a složitější, ale mnohem lépe odpovídal paleoklimatologickým a paleoekologickým charakteristikám megainterstadiálu MOIS 3 i jeho jednotlivým fázím, podmínkách v jednotlivých interstadiálech a stadiálech. Komplexní pohled na vývoj člověka ve svrchním paleolitu neumožnily jen nové metody datování, ale i pokrok v paleovědách, stratigrafi i, paleoekologii a paleoklimatologii. Koexistence AMČ s neandrtálci byla určitě kratší a méně dramatická než se donedávna soudilo. Kultury raného svrchního paleolitu se mohly po určitou doby vyvíjet/ koexistovat paralelně. Gravetská kultura byla dominantní minimálně 17 až 18 tisíc let. Nejstarší výskyt gravettiénu okolo 37 – 38 tisíc let byl zaznamenán v západní, střední a možná i východní Evropě (Kostěnki). Mohutný rozvoj gravetiénu spolu s významným rozvojem technologií i kultury, který podle nově datovaných lokalit svrchně paleolitického člověka trval téměř 20 tisíc let, představoval klíčové období v evoluci člověka ve svrchním pleistocénu Evropy.
Autor: Ing. Václav Šubrta, Bc. Petr Doležal
Cílem studie je nalézt možnosti virtuálních prohlídek pro prezentaci kulturního dědictví. Článek se zaměřuje na zhodnocení technologií virtuálních prostředí (tj. různých typů virtuálních prohlídek) v kontextu kultury. Autoři analyzují na základě obsáhlé rešerše dostupné literatury oblast virtuálních technologií s důrazem na faktory ovlivňující vnímání artefaktů a vymezují klíčové aspekty, které mohou mít vliv na použití virtuálních technologií v oblasti prezentace kulturního dědictví.
Autor: Mgr. Zdenka Sokolíčková, Ph.D., M.A.
Transkulturní komunikace má zásadní význam v situacích, kdy hrozí etnický či kulturní střet. Na třech vybraných příkladech z dějin Evropy 20. století (vyvraždění litevských židů, násilný odsun československých Němců a pogromy na turecké Kypřany) autor identifikuje základní podmínky umožňující transkulturní dialog. Mezi ně patří například povinnost nemlčet, pozdržení soudu o pravdě, interpretace historie z perspektivy oběti, odmítnutí principu kolektivní viny a politická relevance transkulturního dialogu.
Autor: doc. PhDr. Martin Soukup, Ph.D.
Předmětem studie je poskytnout výsledky rozboru činností a názorů Francise Edgara Williamse z doby jeho působení ve funkci vládního antropologa v období 1928 až 1943. Zvláštní pozornost je věnována časopisu The Papuan Villager (Papuánský vesničan), který tento antropolog založil a řídil po celou dobu svého působení v koloniálním aparátu. Autor obhajuje tezi, že Williamsovy názory na kulturní změnu, jak je vyjádřil v eseji Prolínání kultur, jsou v základní podobně obsaženy již v prvním ročníku Papuánského vesničana.
Autor: Bc. et Bc. Kateřina Vacková
Mezinárodní obchodování s nativním uměním evokuje řadu etických otázek. Kulturní artefakty již často nejsou ve vlastnictví národů, v rámci jejichž kultury byly vytvořeny, nýbrž jsou vystavovány v muzeích nebo drženy v soukromých sbírkách po celém světě. Tento článek se zabývá navrácením Toi moko (tetovaných mumifikovaných hlav Maorského původu) ze zahraničních institucí zpět do země jejich původu, na Nový Zéland. Obchodování s Toi moko bylo rozšířené zejména na přelomu 18. a 19. století; v tomto období byly do zahraničí převezeny stovky překoupených nebo ukradených maorských hlav. Toi moko nepředstavují pouze lidské ostatky, ale také kulturní artefakty, jež jsou významné pro kulturní reprodukci a jejichž význam pro maorskou kulturu je nezpochybnitelný. Cílem tohoto článku je refl ektovat snahy repatriačního programu Karanga Aotearoa Repatriation Programme, který vede novozélandské národní muzeum Te Papa Tongarewa pod záštitou novozélandské vlády.
Autor: PhDr. et Mgr. Martin Rychlík, Ph.D., Ph.D.
Vlasy definují jedince a jeho roli ve společnosti. Odkazují k jeho pohlaví, sexuální dostupnosti, věku nebo sociálnímu statusu. V tradičních indiánských kulturách Ameriky se účesy často pojí s různou symbolikou, jak ukazuje studie, jež popisuje dějiny, významy a typy účesů (nebo zvyku skalpování).
Autor: JUDr. Petr Frischmann, Ph.D.
Nová dědická pravidla představují spoušťový moment významné kulturní změny českého prostředí schopné ovlivnit kvalitu rodinných vazeb a mezigeneračních vztahů ovlivňujících celé společenství v dlouhodobém horizontu zejména svým liberálně pojatým důrazem na testamentární svobodu. Uznání normativního významu mimoprávní regulace současně vnáší do této problematiky nutnost zabývat se otázkami spojenými s kulturními aspekty a zejména důsledky této probíhající kulturní změny současné české společnosti.
Autor: PhDr. RNDr. Jan D. Bláha, Ph.D.
Předmětem studie je mapa jako jeden z vizuálních modelů (nejen) reality, která jako taková promlouvá svým obsahem a jazykem. Nahlížíme-li na mapu jako na obraz, je mapa nejen výsledkem více či méně objektivního záznamu prostoru, nýbrž i projevem jedince, resp. kultury, z níž příslušný jedinec pochází. Studie vychází z výzkumu, v rámci něhož byly studovány mentální mapy jedinců vybraných kultur (Česko, západní Evropa, Nová Guinea). Tento výzkum mimo jiné prokázal postupnou kulturní unifikaci mapových stylů a z jeho závěrů je také patrný rozpor kulturní originality a mezinárodních kartografických konvencí, ačkoliv tento fakt neubral, jak se zdá, užitné hodnotě map.
Tvorba webu TripOn Digital | Mobilní aplikace PepiApp | LED panely DigiDay
článek ke stažení