Autor: Bc. Filip Jakubec, DiS. art.
Nasledujúci text vypovedá o jednej z najvýrajznejších podôb extrémnej chudoby – bezdomovectve a vychádza z kvalitatívneho terénneho výskumu, ktorý bol realizovaný od mája 2012 do apríla 2013 v meste Nitra. Tento text nie je o hĺbkovom spracovaní životných osudov bezdomovcov a porovnávaní životných príbehov, ale sondou ako komunita bezdomovcov v Nitre funguje a v akých súvislostiach. Nezameriava sa iba na jeden konkrétny problém bezdomovectva. Na odkrytie súvislostí je potrebný náhľad z viacerých zorných uhlov, je nutné sa oboznámiť v čo najširšej miere so všetkými skupinami ľudí bez domova, od bezprostredne existenčne ohrozených, prežívajúcich vonku na ulici až po tých, ktorí využívajú sociálne zariadenia. Preto som sa vo výskume zaoberal zmapovaním životného priestoru bezdomovcov na verejných priestranstvách, ale i v zariadení sociálnych služieb so zámerom priblížiť myslenie a príčinné súvislosti, ktoré privedú človeka až do stavu, kedy sa vzďaľuje predstave sociálneho spolužitia a hlavne od materiálneho zabezpečenia holého prežitia.
Autor: Mgr. Veronika Beranská
Studie předkládá pojetí několika základních aspektů lidské existence z pohledu účastníků šamanských seminářů pořádaných za přítomnosti tuvinského šamana zde v České republice. Text zkoumá zaujetí participantů seminářů v alternativním způsobu léčení, mapuje jejich konceptualizaci světa a chápání duchovního rozměru lidského bytí skrze pojmy zdraví a nemoci, koncepci těla a duše, pojetí života a smrti.
Autor: Prof. Joseph Nevadomsky, Ph.D.
The episodic kingship rituals and the annual refresher kingship ceremonies in Benin City guarantee the transition to hierarchical authority, the natural abundance of the land and the prosperity of the population through kingship. The notion of a social contract between sovereign and populace promoted for generations a crafting of identity within a system of hierarchy, but also a separation of powers.
Autor: Ing. Zdeněk Vondra
Kulturní dědictví představuje hodnotu jak ve své existenci samotné, tak především v informacích, které uchovává a které umožňují získávat nové znalosti, čímž prohlubují lidské poznání o historii, vědě a kultuře. Komunikace těchto informací je základním předpokladem jejich využití. V otázkách komunikace je důležitým aspektem cílová skupina, která má tyto informace poptává, respektive její profil. Multimediální technologie a multimédia obecně představují skrze synergické propojování sdělovacích rovin nástroj efektivnější komunikace informací v polohách srozumitelnosti, intenzity, rychlosti, zřetelnosti nebo prožitkovosti. Multimediální komunikace se tak stává nástrojem efektivnější prezentace poznatků studia kulturního dědictví a tím také jeho animace. Používání multimédií je postaveno na konceptuálních znalostech komunikace s přesahem do psychologie, kognitivních věd a aktuálně dostupných technologií, které multimediální komunikaci umožňují. Na základě znalosti cílové skupiny a užití vhodného multimediálního nástroje lze navrhnout takovou komunikaci, která bude dané cílové skupině vyhovovat a umožní naplnit její cíle spojené s poptávkou po informacích uchovaných v kulturním dědictví. Cílem tohoto textu je zahájit práci na metodice multimediální prezentace kulturního dědictví malých a středních subjektů. V textu je zpracováno základní pojmenování a vymezení vstupujících poznatků včetně jejich syntézy, která předznamenává budoucí principy metodiky. Na základě zjištěných závěrů vznikají podklady a cíle pro další výzkum.
Autor: PhDr. Miroslava Ferrarová, PhDr. Eva Ferrarová, Ph.D.
Předmětem studie je analýza zrodu a vývoje italské národní kuchyně jako součásti italské národní identity. Cílem studie je prokázat, že italská národní kuchyně je kulturním konstruktem, který vznikl ve středověku na základě vertikálních i horizontálních výměn, v jejichž důsledku se konstituovaly kulturní a tedy i gastronomické identity venkova, měst a regionů. V centru kulturologické analýzy je popis historického kontextu a interpretace teorie změny. Výsledkem rešerše je teze, že jednotná kulturní Itálie existovala již dávno před oficiálním sjednocením Itálie v roce 1861 a že její národní kuchyně byla a je nedílnou součástí italské národní identity.
Autor: Zdeněk Uherek, Pavel Bareš, Veronika Beranská, Stanislav Brouček, Milada Horáková, Blanka Kissová, Jan Kubát a Danica Schebelle
Článek porovnává tři klíčové zdroje dat, které lze použít při studiu integrace rodin migrantů. V první části textu reflektuje posun od studia integrace jednotlivců k integraci rodin migrantů a podtrhuje význam tohoto kroku. V další části srovnává možnosti dat ze Sčítání lidu, domů a bytů s daty Cizineckého informačního systému a s daty, které lze získat konstrukcí výběrového souboru, resp. panelu. Vedle otázky zaměření jednotlivých datových souborů se text soustřeďuje též na problematiku sledování změn v čase a sledování dopadů jednotlivých kroků integrační politiky státu. V případě konstrukce panelu se proto soustřeďuje podrobněji na otázku opakování výzkumu, obměny členů panelu a na jejich ochotu k následným výzkumům. Text konstatuje, že hromadně získávaná data prostřednictvím Sčítání lidu, domů a bytů a prostřednictvím Cizineckého informačního systému jsou bohužel k analýze údajů o rodinách málo uzpůsobená. Navíc sčítání neumožňuje pružně sledovat dynamiku vývojových změn. Výhody panelu snižují náklady na získání dat a jejich nereprezentativnost.
Autor: PhDr. Barbora Půtová, Ph.D. et Ph.D., doc. PhDr. Václav Soukup, CSc.
Předmětem studie je analýza gotické kultury jako sociokulturního systému, který představuje unikátní konfiguraci artefaktů, sociokulturních regulativů a idejí sdílených a předávaných členy raně feudální evropské společnosti. Ve studii bude akcentováno antropologické pojetí kultury jako způsobu života sdíleného příslušníky středověké kultury. Pozornost bude věnována jak materiální bázi kultury, jež je spjatá s výrobním způsobem, tak duchovní a symbolické dimenzi vystupující v podobě umění, víry, náboženství, literatury, hudby a tance. Cílem studie je popsat a interpretovat gotickou kulturu z holistické perspektivy a podat její komplexní obraz v intencích antropologicky koncipovaných dějin kultury.
Autor: PhDr. Lucie Müllerová
Příspěvek se zabývá kritickou analýzou Darwinovy evoluční teorie, resp. hlavních myšlenek Charlese R. Darwina, v kontextu s novodobými teoriemi evoluční biologie. Cílem studie je shrnout Darwinovy nejvýznamnější myšlenky a závěry, které jsou dodnes platné a odlišit je od již překonaných idejí. Přestože evoluční biologie prochází prudkým vývojem a zahrnuje mnoho samostatných vývojových teorií, je zřejmé, že některé názory Ch. R. Darwina jsou s perspektivy moderních poznatků stále aktuální a nově ožívají.
Tvorba webu TripOn Digital | Mobilní aplikace PepiApp | LED panely DigiDay
článek ke stažení