The Journal of Culture 2/2013

Autor: PhDr. Jan Vávra, Ph.D., PhDr. Miloslav Lapka, CSc.

V této kvantitativní případové studii se zabýváme hodnocením změn klimatu obyvateli České republiky, dále pak uhlíkovou stopou jejich domácností a vztahem mezi jejich názory a emisemi CO2. Jednotlivci, respektive domácnosti, jsou důležitými aktéry procesu zmírňování změn klimatu – domácnosti produkují podstatnou část z celkového množství emisí CO2 v Evropě. Navíc, žádné politické a ekonomické opatření sloužící ke zmírňování změn klimatu se neobejde bez podpory veřejnosti. V duchu našeho pojetí současné kulturní ekologie se snažíme v této práci najít vztah mezi lidskými postoji, chováním a environmentálními dopady tohoto chování. V roce 2010 bylo provedeno dotazníkové šetření na výběrovém souboru obyvatel Jihočeského kraje. Respondenti byli, mimo jiné, dotazováni na hodnocení změn klimatu (příčiny, důsledky, důvěryhodnost atd.). Také obdrželi tzv. CO2 kalkulačku, část dotazníku, ve které vyplnili spotřebu energie ve svých domácnostech v různých kategoriích: vytápění, elektřina, používání automobilu a hromadné dopravy, létání a spotřeba potravin. Pro potřeby naší analýzy jsme z názorů respondentů vytvořili jeden indikátor, tzv. konstrukt povědomí o změnách klimatu, který ukazuje, nakolik jsou respondenti přesvědčeni o vážnosti tohoto problému. Podle vlastní metodologie jsme dále spočítali emise CO2 domácností respondentů v jednotlivých kategoriích. Následně jsme zkoumali s jakými socio-demografi ckými faktory je povědomí o změnách klimatu spojeno a zda koreluje s emisemi domácností. Povědomí o změnách klimatu je nejvíce ovlivněno počtem členů domácnosti a tím zda respondenti bydlí ve městě nebo na venkově. Vliv pohlaví, věku, ani vzdělání nebyl prokázán. Největší množství emisí produkují domácnosti topením a spotřebou potravin. Téměř zanedbatelné jsou emise respondentů z veřejné dopravy a z létání. Jedinou skupinou emisí, u které koreluje přesvědčení o závažnosti změn klimatu s nižším množstvím emisí, je vytápění. Toto je ovšem ovlivněno velikostí domácností. U ostatních skupin nebyla žádná korelace prokázána. Množství emisí je velmi pravděpodobně ovlivněno jinými proměnnými, které vzhledem k omezenému rozsahu tohoto článku, nebylo možné postihnout. Podrobná analýza vztahu uhlíkové stopy domácností v jednotlivých emisních kategoriích a různých socio-demografi ckých charakteristik (věk, pohlaví, vzdělání, bydliště, příjem), typu obydlí (dům, byt), hodnot či životních stylů je výzvou pro další výzkum.

zip článek ke stažení

Autor: doc. PhDr. Martin Soukup, Ph.D.

Předmětem studie je na základě analýzy literatury a archivních pramenů podat průběh objevování vnitrozemí v některých místech druhého největšího ostrova na světě. Mnohé oblasti ostrova a jejich obyvatelé zůstávali mimo kontakt s Evropany hluboko do 20. století. Jednu z hlavních zásluh na poznání vnitrozemí nesou Michael Leahy, James Taylor a Michael Dwyer, Jack Hides, jejichž cestám a životním osudům je ve studii věnována zvláštní pozornost. Cílem studie je podat přehled průběhu poznávání vnitrozemí ostrova vyznačujícího se vysokou kulturní a přírodní rozmanitostí.

zip článek ke stažení

Autor: PhDr. et Mgr. Martin Rychlík, Ph.D.

Vlasy definují jedince a jeho roli ve společnosti. Odkazují k jeho pohlaví, sexuální dostupnosti, věku i statusu – nejméně od starověku, jak jak ukazuje tato studie, jež popisuje dějiny, významy a typy účesů ve staré Mezopotámii, Egyptě, starověkém Řecku, Krétě, v Římě nebo i u tehdejších „barbarských“ kmenů.

zip článek ke stažení

Autor: Mgr. Zdenka Mechurová, Ph.D.

Studie popisuje, charakterizuje a interpretuje úlohy a metody lékařské antropologie v epidemiologickém výzkumu. Zvláštní pozornost je věnována sociokulturní dimenzi epilepsie, onemocnění, které je známé od prehistorických dob. Změny ve vnímání epilepsie v jednotlivých kulturách mají svou genezi. Cílem studie je ukázat na souvislost mezi kulturním a biologickým rozměrem této nemoci, ale i na praktickou dimenzi lékařské antropologie, jejímž úkolem je i napomáhat ve výzkumu léčby epileptiků v tradičních kulturách.

zip článek ke stažení

Autor: PhDr. Václav Soukup, CSc.

Předmětem studie je antropologická analýza faktorů, které v období starého paleolitu přispěly ke vzniku člověka a lidské kultury. Pozornost je nejprve věnována proměnám afrického ekosystému v kontextu vzniku bipedie u prvních homininů. Poté je ohnisko analýzy přeneseno na evoluční důsledky bipedie, které souvisí s uvolněním předních končetin a skutečností, že před 2,6 až 2,5 miliony let začali raní zástupci rodu Homo vyrábět první kamenné nástroje − oldovanskou kulturu. Cílem studie je postihnout, jak změny životního prostředí, vznik bipedie a výroba kamenných nástrojů v průběhu antropogeneze ovlivnily a stimulovaly rozvoj mentálních schopností homininů a expanzi lidské kultury. V neposlední řadě tato studie usiluje o analýzu vztahu biologické a kulturní evoluce z perspektivy memetiky.

zip článek ke stažení

Autor: Bc. Magdaléna Ezrová

Autorka ve svém článku nahlíží analyzované téma z různých úhlů. Věnuje se evoluci bipedie a na ni navazující proměně mechanismu porodu u člověka. Nastiňuje historický koncept, z něhož vzniklo moderní porodnictví, a klade si otázky, do jaké míry může současný způsob porodu ovlivňovat druh Homo sapiens. Zabývá se nejčastěji vyskytujícími se porodními rituály v západní společnosti a jejich vlivu na člověka.

zip článek ke stažení