The Journal of Culture 1/2015

Autor: PhDr. Lenka Opletalová, Ph.D.

Studie shrnuje některé výsledky výzkumu potřeb obyvatel tří menších měst v České republice v oblasti veřejných kulturních služeb. Výsledky popisují zájmy o některé oblasti kultury, nabídku veřejných kulturních služeb malých měst a jejich hodnocení. Poměrně jednoznačně z nich vyplývá, že obyvatelé, kteří se věnují kulturním aktivitám ve svých městech a patří také mezi nositele většinové kulturní poptávky, navštěvují současně více také akce a aktivity mimo město a hodnotí úroveň a nabídku kulturních služeb i kulturní infrastrukturu ve svém bydlišti lépe než ostatní lidé.

zip článek ke stažení

Autor: PhDr. Josef Žák

Článek podává přehled o výsledcích čtyř šetření podporovatelů a poskytovatelů veřejných kulturních služeb v Blatné, Českém Krumlově a Velkém Meziříčí, jejichž cílem bylo zjištění stavu a struktury nabídky těchto služeb a jejich využití, podílu hlavních poskytovatelů na nabídce, motivů podporovatelů vedoucí k podpoře, představ podporovatelů a poskytovatelů o přínosech zmíněných služeb, užívaných způsobů podpory, struktury výdajů a příjmů poskytovatelů, stavu a vybavení infrastruktury pro poskytování služeb, užívaných způsobů monitoringu a evaluace veřejných kulturních služeb a užívaných kritérií. Šetření byla uskutečněna v letech 2012 a 2013 v rámci projektu „Vytvoření a ověření systému evaluace veřejných kulturních služeb“ (identifikační kód projektu DF12P01OVV036) realizovaného jako součást programu aplikovaného výzkumu a vývoje Národní kulturní identity (NAKI).

zip článek ke stažení

Autor: Doc. Marek Jakoubek, Ph.D. et Ph.D.

Studie představuje další příspěvek ke studiu Vojvodova – jediné české vesnice v Bulharsku (SZ Bulharsko, region Vraca). Jejím hlavním předmětem zájmu je specifická skupina místních obyvatel – katoličtí Paulikiáni (banátští Bulhaři). Banátští Bulhaři přesídlili do Bulharska po jeho osvobození (1878) v souvislosti s přijetím Zákona o osidlování neobydlené půdy (1880). Po jistých peripetiích pak roku 1900 společně s Čechy ze Svaté Heleny (Banát), Slováky z Dolní země (Báčky a Sremu), Srby a pravoslavnými Bulhary založili obec Vojvodovo. V obci, v jejímž rámci představují velice specifickou skupinu, žijí až do třetí dekády 20. století, kdy se jich naprostá převaha vystěhuje do nedaleké vsi Bărdarski geran, „střediskové“ obec Paulikiánů v Bulharsku.

zip článek ke stažení

Autor: Ing. Alena Lochmannová

Vězeňské prostředí je prostředím velmi specifickým. O vězeňském nepsaném řádu, hierarchizaci mezi odsouzenými, o minulosti odsouzených i jejich přesvědčeních se můžeme dozvědět mnohými způsoby a jedním z nich jsou tělesné mutilace. Tetování je prvkem, který je možno nalézt v každé věznici. Na jedné straně může být vnímáno jako dekorativní prvek zdokonalující těla odsouzených, neboť tělesnost je ve vězení jedním z podstatných aspektů, na straně druhé je vnímáno jako „vzkaz“ ostatním vězňům, nositel informací směřující k těm, kteří jej umějí číst. Tato studie se zabývá specifickými tělesnými mutilacemi v prostředí českých věznic, pozornost je zde věnována procesu vězeňského tetování včetně vymezení jeho významů, ale na druhou stranu také úskalí, a to vše s důrazem kladeným na populaci odsouzených. Data prezentovaná v této studii vychází z vlastního kvalitativního etnografického výzkumu realizovaného v prostředí čtyř vybraných českých věznic typu B a C.

zip článek ke stažení

Autor: PhDr. Barbora Půtová, Ph.D. et Ph.D.

Předmětem studie je analýza, klasifikace a prezentace metod užívaných k výzkumu skalního umění. Jedná se o dosud nedostatečně zpracované výzkumné téma, které představuje významnou badatelskou oblast antropologie umění. Ve studii jsou uvedeny metody užívané k výzkumu skalního umění, které lze klasifikovat na formální, informované a analogické. Formální metody vychází z etické perspektivy a reprezentují vnější, pozitivisticky koncipovaný úhel pohledu výzkumníka. Základem informovaných metod je emická deskripce kultury, která se snaží studovat skalní umění z nativní perspektivy jeho tvůrců. Zatímco formální metody se zakládají na objektivním pozorování a analýze vlastností, hmotného a krajinného kontextu, informované metody jsou založené na porozumění významu skalního umění z perspektivy členů zkoumané kultury. Metody analogické poté usilují o interpretaci na základě vyhledání podobnosti nebo totožnosti motivů v jiných kulturách. Studie prezentuje skalní umění jako specifický typ tvořivosti, který odráží jak sdílený hodnotový a normativní systém příslušníků zkoumaných kultur, tak osobní preference, subjektivní hodnoty a individuální postoje jeho tvůrců.

zip článek ke stažení

Autor: Mgr. Jana Jiroušková, CSc.

Symbolem tradičního afrického umění je maska. Evropany je vnímána především z estetického hlediska. Pro Afričana žijícího tradičním způsobem života je však neoddělitelnou součástí každodenního života. Maska je pamětí kmene, připomíná důležité předky, upozorňuje na nedostatky současné společnosti a připomíná tabu, která je třeba dodržovat pro zdárný chod celé společnosti. Na základě několika příkladů především ze západní Afriky jsou dokumentovány jednotlivé role masky při různých přechodových rituálech. Zdůrazněna je především její komunikační role. Maska má své důležité místo i v současné africké kultuře. Motivy masek můžeme nalézt v mnoha výtvarných dílech nebo dramatickém umění.

zip článek ke stažení

Autor: PhDr. Marcela Vrzalová Hejsková, Ph.D.

Předmětem studie je analýza vzniku tzv. romantického mýtu Španělska v 19. století a jeho role při formování španělské identity. Cílem studie je prokázat, že konstrukt kulturního mýtu, jenž původně vznikl prizmatem pohledu příslušníků jiných národů, sehrál zásadní úlohu ve vnímání Španělska jinými národy i v uvědomění si španělské národní identity. V centru analýzy je popis vzniku a interpretace mýtu Orientu a kodifikace archetypu španělské ženy jako Carmen, který má literární původ v novele Prospera Mériméa. Autorka zastává tezi, že vyspělé státy Evropy hledaly v romantickém mýtu Španělska potvrzení vlastní modernity.

zip článek ke stažení